Základy astrofyziky
[Edit]Astrofyzika
Zkoumá fyzikální a chemické vlastnosti kosmických těles a mezihvězdného prostředí.
Vesmír a Sluneční soustava jako jeho součást
- Současná uznávaná teorie o vzniku vesmíru - teorie velkého třesku (cca před 15 miliardami let)
- Veškerá hmota byla shromážděna do malého (téměř nulového) útvaru nepředstavitelné hustoty a hmotnosti a po explozi se začala rychle rozpínat
- Zhruba 1 mld. Po velkém třesku začali vznikat hvězdy a první velké galaxie
- Naše Galaxie obsahuje přibližně 150-200 mld. hvězd, její součástí je i Sluneční soustava
Sluneční soustava
- Vznik - asi před 4,7 mld. Let
- Vnikla smrštěním rotujícího mraku plynů a prachu
- Ve středu vniklo jádro (zárodek budoucího Slunce)
- Zrnka prachu se shlukovala ve větší částice, čímž zabezpečovaly svůj růst → vznikly útvary velké velikosti (řádově tisíce km), jejichž spojováním nebo rozpadem (vlivem srážek útvarů) vznikaly současné planety Sluneční soustavy
- Je tvořena Sluncem, tělesy, která kolem Slunce obíhají a prostředím, ve kterém se tento pohyb uskutečňuje
- Planety
- Měsíce - tělesa, která obíhají kolem planet a ne kolem Slunce
- Komety - malá vesmírná tělesa, která obíhají po velmi protáhlých oběžných drahách
- Planetky - tělesa větší než 100 m, za planetku je těleso považováno pokud je možné určit jeho oběžnou dráhu
- Meteoroidy - tělesa menší než 100 m, nedá se určit jejich oběžná dráha, (Meteorit - zbytek meteoroidu, který dopadly na Zem)
Slunce
- Střední vzdálenost Slunce od Země je přibližně km, což se zhruba rovná 1 (jedné astronomické jednotce)
- Průměr: cca km
- Povrch: cca km
- Objem: cca km
- Hmotnost: cca kg
- Teplota na povrchu Slunce: 5780 K
- Teplota jádra Slunce: 15,7 MK
- Jedná se o hvězdu střední velikosti, je v ní soustředěno přibližně 99,86% hmotnosti celé Sluneční soustavy
- Slunce je tvořeno plazmou, která se skládá z jádra vodíku (cca 73%), helia (cca 25%) a volných elektronů
- Slunce je staré přibližně 4,6 mld. let a bude vyzařovat světlo ještě 5-7 mld. let
- Uvnitř Slunce probíhají termojaderné reakce (slučování jader vodíku za vysoké teploty a tlaku, zvniká hélium) při této reakci se uvolňuje veliké množství energie, které ze Slunce vyzařuje, jako teplo a světlo
- protuberace - obrovské výtrysky plazmy až do korony
Planety Sluneční soustavy
- Planety zemského typu - menší velikost a hmotnost, vysoká hustota, blíže ke Slunci, planety jsou tvořeny pevnými horninami (Merkur, Venuše, Země, Mars)
- Obří planety (plynní obři)- větší velikost a hmotnost, nízká hustota, vzdálenější planety od Slunce, velký počet měsíců, tvořeny plyny (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun)
Vzdálenosti ve vesmíru
- Astronomická jednotka () - střední vzdálenost Země od Slunce (149,6 mil. km), používá se ve sluneční soustavě
- Světelný rok () - dráha, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok (9,5 bilionu km)
- Parsek () - vzdálenost, z které vidíme jednu astronomickou jednotku pod úhlem jedné obloukové vteřiny
Hvězdy
charakterizuje me je pomocí veličin:
- - zářivý výkon - udává celkovou energii, kterou hvězda vyzáří za 1 sekundu
- - magnituda (hvězdná velikost) - bezrozměrná veličina, která nám udává jasnost hvězdy na obloze
- Ve hvězdách se přeměňuje vodík v hélium (termojaderná reakce) až je všechen vodík vyčerpán hvězda “zemře”
- Čím větší má hvězda hmotnost tím kratší je její život
Vývoj hvězdy
- V protohvězdě (zárodek hvězdy) se po dosažení teploty K “spustí” termojaderné reakce
- Po opuštění hlavní posloupnosti (vyčerpání vodíku) je s hvězdou může stát podle násobku její hmotnosti vůči Slunci následující:
- Červený obr - hvězda lehčí než Slunce, zvětší svůj objem, sníží teplotu na povrchu, svítí červeně a héliové jádro se začne v důsledku vlastního gravitačního zrychlení smršťovat do sebe, vznikne uhlíkové jádro
- Bílý trpaslík - do 1,4 hmotnosti Slunce, zmenší se na hmotnost srovnatelnou se Zemí, vysoká hmotnost a teplota, vyzařují bíle
- Neutronová hvězda (pulsar) - 1,4 - 5 hmotností Slunce, velikostí menší než Země (v desítkách kilometrů), hustota srovnatelná s hustotou atomového jádra, zvýší svoji hmotnost
- Nadobři - více než 5 hmotností Slunce, gravitační kolaps hvězdy: zvyšuje se gravitační zrychlení, zhroutí se do sebe a vznikne z ní černá díra