Vlnové vlastnosti světla


Koherentní světelná vlnění

Koherentní vlnění


Interference světla

Vzájemné ovlivňování, střetávání, prolínání a sčítání světelných vln. Při skládání vlnění, zároveň se skládá elektrické i magnetické vlnění (navzájem kolmá vlnění).

Interference světla Interference světla

Interferenční maximum

Δs=k.λ\Delta s = k.\lambda

Interferenční minimum

Δs=(2k1).λ2\Delta s = (2k-1).\frac{\lambda}{2}

Youngův pokus

Na základě ohybu světla se štěrbina chová jako bodový zdroj světla a je možné pozorovat interferenci světla a kde dosahuje svých maxim a minim (interferenční obrazec).

Youngův pokus

Vzdálenost dvou sousedních interferenčních maxim Δy\Delta y

Δy=ld.λ\Delta y = \frac{l}{d}.\lambda



Difraktace

Na hraně tělesa se světelný paprsek ohýbá. Difrakci lze pozorovat na stínu překážky, která je osvícena koherentním světlem

Difrakce Difrakce

Paprsky vycházející z obou štěrbin pod úhlem α\alpha se na stínítku setkávají s dráhovým rozdílem

Δs=b.sinα\Delta s = b.sin\alpha

A zároveň platí

Δs=k.λ\Delta s = k.\lambda

Tedy po dosazení:

bsinα=kλb\sin\alpha = k\lambda

Polarizace

Polarizace

Polarizace odrazem a lomem

Jestliže nepolarizované světlo dopadá pod určitým úhlem na skleněnou desku, polarizuje se tak, že po odrazu vektor E kmitá kolmo k rovině dopadu (tzn. rovnoběžně s rovinou rozhraní).

Polarizace odrazem a lomem

Polarizace dvojlomem

Látky, které jsou z hlediska světla anizotropní (např. islandský vápenec) rozdělí paprsek na rozhraní s tímto krystalem na dva (řádný a mimořádný), které jsou lineárně polarizovány, ale jejich vektory E kmitají v rovinách, které jsou na sebe navzájem kolmé.

Polarizace dvojlomem

Polarizace absorpcí