Orientované - (propojují vrcholy grafu, jenom jedním směrem)
Smyčky - propojují vrchol se sebou samým
Paralelní - více hran mezi dvojicí vrcholů (Multigraf)
Nekonečné
Zoo grafů
Úplný graf Kn
každé dva vrcholy mají mezi sebou hranu
V(Kn):={1...n}
E(Kn):=(2V(Kn))
Prázdný graf En
žádné vrcholy nemají hranu
V(En):={1...n}
E(En):=∅
Cesta Pn
vrcholy jsou spojené do “čáry”
V(Pn):={0...n}
E(Pn):={{i,i+1}∣0≤i<n}
Kružnice Ci
V(Ci):={0...n−1}
E(Cn):={{i,(i+1)modn}∣o≤i<n}
Úplný bipartitní graf Km,n
V(Km,n):={a1...am}∪{b1...bn}
E(Km,n):={{ai,bj}∣1≤i≤m,1≤j≤n}
Bipartitní graf
Definice
Graf G je bipartitní, právě tehdy když ∃ rozklad V(G)X,Y, tak že E(G)≤{{x,y}x∈X,y∈Y}
nebo
∀e∈E(G):∣e∩X∣=1∧∣e∩Y∣=1
Příklady:
Cesty (rozdělíme na sudé a liché vrcholy)
Kružnice se sudým počtem vrcholů
prázdné grafy (můžeme rozdělit jakkoliv)
první dva úplné grafy K1 a K2 (ve zbylých je vždy trojúhelník ⟹
lichá kružnice)
Izomorfismus
Definice
Grafy G a H jsou izomorfní (značíme G≅H) ≡∃f:V(G)→V(H) bijekce tak, že ∀u,v∈V(G):({u,v}∈E(G)⟺{f(n),f(v)}∈E(H))
⇓Azˇ na jmeˊna vrcholu˚ se jednaˊ o stejnyˊ graf
Pozorování:
Na libovolné množině grafů je izomorfismus ( ≅) ekvivalence.
Stupeň vrcholu
Definice: Stupeň vrcholuv v grafy G je
degG(v):=∣{u∈v(G)∣{u,v}∈E(G)}∣⇓#hran vedoucıˊch z vrcholu v
Graf je k-regulární (pro k∈N) ≡∀u∈V(G):degg(u)=k
Graf je regulární≡∃k:G je k-regulární
Skóre grafu
Definice: Skóre grafu G je posloupnost stupňů všech vrcholů (až na uspořádání)
Věta o principu sudosti
v∈V∑deg(v)=2.∣E∣
Důsledky: ∑vdeg(v) je sudé ⟹#v∈V lichého stupně je sudý
Věta o skóre
Posloupnost D=d1≤...≤dn pro n≥2 je skóre grafu ⟺D′=d1′...dn−1′ je skóre grafu:
di′=di pro i<n−dn
di′=di−1 pro i≥n−dn
Důkaz: ⇐ nechť G′ je graf se skóre D′ a vrcholy v1...vn−1, tak
že ∀degG(vi)=di vytvoří G se skórem D doplněním vrcholu
Vn a hran {vi,vn} pro i∈{n−dn,...,n−1}
Lemma: Nechť G je množina všech grafů se skóre D vrcholech
{1...n} se skóre D,G=∅⇒∃G∈G:{v1,vi}∈E(G) pro všechna i∈{n−dn,n−1}
Důkaz lemma:
Pro G∈G definujeme j(G):=max{j∣{Vj,Vn}∈/E(G)}
Grafy na množině
Počet grafů na množině
Pro množinu vrcholů V:={1...n} existuje:
#grafu˚(V,E)=∣2(2n)∣=2(2n)
kdy E⊆(2V).
Počet tříd izomorfismu
Pro n=3 existují 4 grafy (mod izomorfismus)
Určit přesné množství tříd izomorfismu je obtížné, ale můžeme udělat spodní odhad.
Protože třída isomorfismu může obsahovat maximálně n! grafů ⟹#Tříd
izomorfismu je
Definice:
Graf G′=(V′,E′) je podgrafem grafu G=(V,E) (značíme jako G′⊆G) ≡V′⊆V∧E′⊆E.
Indukovaný podgraf
Definice:
Graf G′=(V′,E′) je indukovaným podgrafem G=(V,E) (značíme jako G[V′])
≡V′⊆V∧E′=E∩(2V′)
Čteme jako: Podgraf indukovaný množinouV′⊆V
Cesta v grafu
Cesta v grafu G=(V,E) je:
G′⊆G:G′≅Pn pro nějaké n
(v0,e1,v1,e2,v2,...,en,vn), kde:
v0...vn, jsou navzájem různé
e1...en jsou hrany
∀i:ei={vi−1,vi}
Posloupnost vrcholů spojených postupně hranami
NENÍ posloupnost hran, kdy každá má s následující hranou společný vrchol.
Protipříklad:
Kružnice (cyklus) v grafu
G′⊆G:G′≅Cn pro nějaké n
(v0,e0,v1,e0,...,vn−1en−1,v0)
v0...vn−1 jsou navzájem různé
e0...en−1 hran
∀ei={vi,v(i+1)modn}
Souvislý graf
Definice:
Graf G je souvislý ≡∀u,v∈V(G)∃ cesta v G s
krajními bodu u,v
Dosažitelnost
Definice:
Dosažitelnost v G je relace na V(G), taková že u∼v≡ cesta v
G s krajními vrcholy u,v.
Lema:
Relace ∼ je ekvivalence
Důkaz lematu:
Reflexivní: u∼v: existuje triviální cesta
Symetrie: u∼v: mezi u a v existuje cesta ≡ mezi v a
u existuje cesta
Transitivita: u∼v∧v∼w⟹u∼w
Komponenty souvislosti
Definice:
Komponenty souvislosti jsou podgrafy indukované třídami ekvivalence ∼
Pozorování:
komponenty jsou souvislé
graf je souvislý ≡ má 1 komponentu souvislosti
Procházení grafů
Sled
Sled (walk) - posloupnost (v0,e1,v1,e2,...,en,vn)∀iei={vi−1,vi}
Libovolná posloupnost na sebe navazujících vrcholů a hran, ve které se může cokoli
opakovat.
t→t+1:Ait+1j=(At.A)ij=∑kAiktAkj=∑k#sledů délky t z vi do vk
Počet trojúhelníků v grafu
#podgrafu˚ izomorfnıˊch s k3=#uzavrˇenyˊch sledu˚ deˊlky 3 z vi do vi=6∑iAii3
Grafová metrika
Definice:
Grafová metrika (vzdálenost) v souvislém grafu G:
dG:V2→N dG(u,v):= minimum z délek (počet hran) cest mezi u a v
Lemma:
dG(u,v)≥0
dG(u,v)=⟺u=v
dG(u,v)=dG(v,u)
△nerovnost: dG(u,v)≤dG(u,w)+dG(w,v)
Grafové operace
Nechť G=(V,E)
Přidání vrcholu či hrany: G−v, G−e
Smazání vrcholu či hrany: G−v=G[V(G)∖{v}], G−e
Dělení hrany: G%e=G+x−e+{u,x}+{v,x}
V′:=V∪{x} pro x∈/V
E′:=E∖{{u,v}}∪{{u,x},{v,x}}
Kontrakce hrany: G.e=G−u−v+x+(e∖{u,v}∪{x})
Pozorování:
cesty lze vyrábět postupným dělením P1
kružnice lze vyrábět postupným dělením C3
Eulerovské grafy
Definice:
Eulerovský tah je takový, který obsahuje všechny vrcholy a hrany grafu.
Definice:
Graf je eulerovský ≅ existuje v něm uzavřený eulerovský tah.
Věta o Eulerových grafech:
Graf G je eulerovský ⟺G je souvislý ∧∀v∈V(G):degG(v) je sudý.
Důkaz: ⟹ souvislostí ∀u,v∈V(G)∃ tah mezi u,v ⟹∀ cesta mezi u,v
T je uzavřený: Sporem:
nechť u je jeden z konců tahu, který je nejdelší a otevřený
tah obsahuje lichý #hran incidetních s u
u má sudý deg(u)⟹∃ nepoužitá hrana což je ve sporu s
předpokladem, že je nejdelši možný → Každý nejdelší tah je uzavřený.
T je eulerovský:
a. pokud {u,v}∈e(G),u,v∈T, pak {u,v}∈T
- kdyby to pro nějaké {u,v} nebyla pravda (předpoklad a.), tak T “rozpojíme”
při některém z průchodů z u: u,...u a nakonec přidáme {u,u},v→
delší tah a to je spor
b. T obsahuje všechny vrcholy
když ∃u∈V(b)∧u∈/T:
tak zvolíme v v∈T libovolně
pak díky souvislosti G⟹∃ cesta C mezi u,v
∃r a s∈C:r∈T,s∈/T,{r,s}∈E(G),
T rozpojíme v r a prodloužíme {r,s},s⟹ delší tah a to je
spor
Orientované grafy
Je normální graf akorát hrany jsou orientované dvojice vrcholů. Těmto orientovaným
hranám se může říkat “šipky”. Matice sousednosti už nemusí být symetrická.
Definice:
E⊆V2{(x,x)∣x∈V}
Stupně vrcholu rozlišujeme na vstupní stupeň a výstupní stupeň.
Definice:
Pro orientovaný graf G=(V,E): podkladový grafG0=(V,E0), kde {u,v}∈E0≡(u,v)∈E∨(v,u)∈E.
(Prostě u hran grafu G zapomeneme orientaci.)
Souvislost
Má dva pohledy:
Slabá souvislost - Graf drží pohromadě
Definice: podkladový graf je souvislý
není možné množinu vrcholů rozdělit na dvě, aby mezi nimi neexistovala hrana.
Silná souvislost - Dosažitelnost všude
Definice:∀u,v∈V∃ orientovaná cesta z u do v
z každého vrcholu se dá po hranách přejít do jiného.
implikuje slabou souvislost
Pro neorientovaný graf platí obě, pro orientovaný už ne.
Polosouvislost
Definice: ∀u,v∈V(G)∃ cesta z u do v nebo z v do u.
Věta o orientovaných grafech
Věta:
Následující vlastnosti orientovaného grafu G jsou ekvivalentní:
G je vyvážený a slabě souvislý
G je euklidovský
G je vyvážený a silně souvislý
Důkaz:
⟹ 1.
⟹ 3.
vyváženost - triviální
silná souvislost - ∀u,v∃ orientovaný tah u→v⟹∃ orientovaná cesta v→u
⟹ 2.
lehce upravíme důkaz pro neorientovaný graf.
Stromy
Definice:
Graf je G je strom≡G je souvislý ∧ acyklický. Ve V(G) je
list≡degG(v)=1
Strom výrazu
Strom hierarchie království
Věta o charakterizaci stromů
Pro graf G jsou následující tvrzení ekvivalentní:
G je souvislí a acyklický
∀u,v∈V(G)∃! cesta mezi u,v v G (jednoznačně souvislý)
G je souvislý a ∀e∈E(G):G−e není souvislý (minimálně souvislý)
G je acyklický a ∀e∈(2V(G))∖E(G+e) obsahuje
cyklus (maximálně acyklický)
G je souvislý a ∣E(G)∣=∣V(G)∣−1
Důkaz:
Pro n: Každý graf s ∣n∣=n splňuje 1.⟹2.
Krok n−1→n: Buď G graf s n vrcholy.
Platí-li 1, G je strom ⟹∃l (list) a s (jediný soused)
l.
G−l je také strom, má n−1 vrcholů ⟹G−l je jednoznačně souvislý.
Jednoznačná souvislost G: nechť u,v∈V→
u,v=l
Přidáním listu nevzniká nová cesta
bez újmy na obecnosti u=l,v=l
cesta v..l jde přes s mezi v,s∃! cesta (z indukčního
předpokladu) a tujde rozšířit jedním způsobem a to přidáním hrany s,l
u,v=l
existuje jen jedna cesta
1. ⟹ 3. (indukce)
1. ⟹ 4. (indukce)
1. ⟹ 5. (indukce pro n=1:∣v∣=1,∣E∣=0)
2. ⟹ 1. (¬1. ⟹¬2.)
3. ⟹ 1. (¬1. ⟹¬3.)
4. ⟹ 1.
5. ⟹ 1.
Lemma:
Je-li G strom na alespoň 2 vrcholech, G má alespoň 2 listy.
Důkaz:
Uvažme nejdelší cestu ve stromu:
u, v jsou listy, protože kdyby u nebyl list: ∃t:{y,u} je
hrana, která neleží na cestě:
t,{u,t},P nejdelší cesta
část cesty u...t+{t,u} tvoří cyklus
Lemma:
Nechť v je list grafu G. Pak G je strom ⟺G−v je strom.
Důkaz: ⟹
G−v je souvislý (pokud mezi x, y=v∃ cesta v G, pak
leží i v G−v)
Les
Graf G je les ≡G je acyklický ⟺G je les, když všechny jeho
komponenty souvislosti jsou stromy.
Kostra grafu
Definice: T⊆G je kostra grafu G≡T je strom ∧∣V(T)∣=∣V(G)∣
Větička:
Graf má kostru ⟺ je souvislý
Důkaz: ⇒ trivka ⇐ Mažeme hrany na cyklech, dokud nevznikne strom.
Nakreslení grafu
Nakreslení do roviny
Věta:
Hranice stěny souvislého topologického grafu je nakresnením uzavřeného sledu.
Důkaz:
∣E∣=∣V∣−1, graf je strom - Platí
indukční krok: Graf není strom. Nechť e je hrana na kružnici ⟹e
odděluje 2 stěny.
Pro G′:=G−e věta platí, o(e)∪s1∪s2 je stěna →
je uzavřena na dvě části, kažkou uzavřeme hranou e.
Graf G má rovinné nakreslení ⟺ má nakreslení lomenými čarami.
Dělení hran zachová rovinnost, kontrakce také: jeli G rovinný, pak G∖e také. Graf je rovinný, když jeho libovolné dělení je rovinné. Rovinný bude i po
kontrakci hran také rovinný.
K5 a K3,3 nejsou rovinné a jejich dělení také ne. Pokud graf obsahuje
K5 nebo K3,3 jako podgraf, také není rovinný.
Kuratovského věta
Graf není rovinný ⟺ obsahuje podgraf izomorfní nějakéku dělení K5 nebo
K3,3.
Jordanova věta o kružnici
Jeli c topologická kružnice v R2, pak R2∖c má právě dvě
komponenty obloukové souvislosti: omezenou a neomezenou a c je jejich společnou
hranicí.
Důsledek: K5 není rovinný.
K3,3 je také nerovinný
Nakreslení na sféru
Věta
Graf má nakreslení na sféru ⟺ má nakreslení do roviny.
Důkaz stereografickou projekcí
spojitá bijekce mezi sférou bez severního pólu a R2
Válcová plocha (plášť válce)
Totéž jako rovina
Nakreslení na torus
“Povrch pneumatiky”. Můžeme na něj nakreslit vše co do roviny, ale opačně to neplatí.
Eulerova formule
Jeli graf G nakreslený do roviny:
v=∣v(G)∣
e=∣E(G)∣
f=#steˇn nakreslenıˊ
v+f=e+2
Důkaz:
1.G je strom: víme, že v−1=e→v=e+1, f=1:v+f=v+1=e+2
indukční krok:
Nechť e je hrana na kružnici a G′:=G−e … paramatry:
v′=v
e′=e−1
f′=f−1
⇓v′+f′v+f−1v+f=e′+2=e−1+2=e+2
Důsledek:
Stěny jsou vlastnost nakreslení. Všechna nakreslení téhož grafu mají stejný počet stěn.
Maximální rovinný graf
Definice: G je maximální rovinný ≡G je rovinný ∧∀e∈(2V(G))∖E(G):G+e není rovinný.
Věta:
V nakreslení maximálně rovinného grafu s minimálně 3 vrcholy jsou všechny stěny
trojúhelníky.
Důkaz:
Nechť G je maximální rovinný topologický graf s nakreslením.
kdy G nebyl souvislý (můžeme přidat hrany mezi komponentami)
jinak jsou stěny ohraničené uzavřenými sledy co nejsou kružnice (opakuje se na něm
vrchol v) (s−v má více komponent, u,w:= vrcholy různých komponent, lze
přidat hranu {u,w} a to je spor)
Eulerova formule
Jeli graf G nakreslený do roviny:
v=∣v(G)∣
e=∣E(G)∣
f=#steˇn nakreslenıˊ
v+f=e+2
Důkaz:
1.G je strom: víme, že v−1=e→v=e+1, f=1:v+f=v+1=e+2
indukční krok:
Nechť e je hrana na kružnici a G′:=G−e … parametry:
v′=v
e′=e−1
f′=f−1
⇓v′+f′v+f−1v+f=e′+2=e−1+2=e+2
Pro triangulace a Eulerovy formule:
3f=2e
f=32e
v+fv+32ev−23v−6=e+2=e+2=31e=e
Věta:
Nechť G je rovinný graf s aspoň 3 vrcholy, v=∣V(G)∣,e=∣E(G)∣.
Důkaz:
Nechť G′ (triangula grafu G) je maximálně rovinný vzniklý z G přidáváním
hran.
↓ e′=3v′−6 e′≥3v′−6 v′=v
Důsledky:
K5 není rovinný: v=5,e=(25)=10>g
Průměrný stupeň vrcholu < 6 pro všechny rovinné grafy
pro v<3: triv
jinak v∑wdeg(w)=v2e≤v6v−12<v6v=6
V každém rovinném grafu ∃ vrchol stupně maximálně 5.
Barvení map
Sousední státy (Sousední stěny topologického rovinného grafu) mají mít různé barvy
→Problém čtyř barev
Chceme barvit vrcholy: f:V→{1,...,k} tak, aby {u,v}∈E⟹f(u)=f(v)