Orientované - (propojují vrcholy grafu, jenom jedním směrem)
Smyčky - propojují vrchol se sebou samým
Paralelní - více hran mezi dvojicí vrcholů (Multigraf)
Nekonečné
Zoo grafů
Úplný graf Kn
každé dva vrcholy mají mezi sebou hranu
V(Kn):={1...n}
E(Kn):=(2V(Kn))
Prázdný graf En
žádné vrcholy nemají hranu
V(En):={1...n}
E(En):=∅
Cesta Pn
vrcholy jsou spojené do “čáry”
V(Pn):={0...n}
E(Pn):={{i,i+1}∣0≤i<n}
Kružnice Ci
V(Ci):={0...n−1}
E(Cn):={{i,(i+1)modn}∣o≤i<n}
Úplný bipartitní graf Km,n
V(Km,n):={a1...am}∪{b1...bn}
E(Km,n):={{ai,bj}∣1≤i≤m,1≤j≤n}
Bipartitní graf
Definice:
Graf G je bipartitní, právě tehdy když ∃ rozklad V(G)X,Y, tak že E(G)≤{{x,y}x∈X,y∈Y}
nebo
∀e∈E(G):∣e∩X∣=1∧∣e∩Y∣=1
Příklady:
Cesty (rozdělíme na sudé a liché vrcholy)
Kružnice se sudým počtem vrcholů
prázdné grafy (můžeme rozdělit jakkoliv)
první dva úplné grafy K1 a K2 (ve zbylých je vždy trojúhelník ⟹
lichá kružnice)
Izomorfismus
Definice:
Grafy G a H jsou izomorfní (značíme G≅H) ≡∃f:V(G)→V(H) bijekce tak, že ∀u,v∈V(G):({u,v}∈E(G)⟺{f(n),f(v)}∈E(H))
⇓Azˇ na jmeˊna vrcholu˚ se jednaˊ o stejnyˊ graf
Pozorování:
Na libovolné množině grafů je izomorfismus ( ≅) ekvivalence.
Stupeň vrcholu
Definice: Stupeň vrcholuv v grafy G je
degG(v):=∣{u∈v(G)∣{u,v}∈E(G)}∣⇓#hran vedoucıˊch z vrcholu v
Graf je k-regulární (pro k∈N) ≡∀u∈V(G):degg(u)=k
Graf je regulární≡∃k:G je k-regulární
Skóre grafu
Definice: Skóre grafu G je posloupnost stupňů všech vrcholů (až na uspořádání)
Věta o principu sudosti
v∈V∑deg(v)=2.∣E∣
Důsledky: ∑vdeg(v) je sudé ⟹#v∈V lichého stupně je sudý
Věta o skóre
Posloupnost D=d1≤...≤dn pro n≥2 je skóre grafu ⟺D′=d1′...dn−1′ je skóre grafu:
di′=di pro i<n−dn
di′=di−1 pro i≥n−dn
Důkaz: ⇐ nechť G′ je graf se skóre D′ a vrcholy v1...vn−1, tak
že ∀degG(vi)=di vytvoří G se skórem D doplněním vrcholu
Vn a hran {vi,vn} pro i∈{n−dn,...,n−1}
Lemma: Nechť G je množina všech grafů se skóre D vrcholech
{1...n} se skóre D,G=∅⇒∃G∈G:{v1,vi}∈E(G) pro všechna i∈{n−dn,n−1}
Důkaz lemma:
Pro G∈G definujeme j(G):=max{j∣{Vj,Vn}∈/E(G)}
Grafy na množině
Počet grafů na množině
Pro množinu vrcholů V:={1...n} existuje:
#grafu˚(V,E)=∣2(2n)∣=2(2n)
kdy E⊆(2V).
Počet tříd izomorfismu
Pro n=3 existují 4 grafy (mod izomorfismus)
Určit přesné množství tříd izomorfismu je obtížné, ale můžeme udělat spodní odhad.
Protože třída isomorfismu může obsahovat maximálně n! grafů ⟹#Tříd
izomorfismu je
Definice:
Graf G′=(V′,E′) je podgrafem grafu G=(V,E) (značíme jako G′⊆G) ≡V′⊆V∧E′⊆E.
Indukovaný podgraf
Definice:
Graf G′=(V′,E′) je indukovaným podgrafem G=(V,E) (značíme jako G[V′])
≡V′⊆V∧E′=E∩(2V′)
Čteme jako: Podgraf indukovaný množinouV′⊆V
Cesta v grafu
Cesta v grafu G=(V,E) je:
G′⊆G:G′≅Pn pro nějaké n
(v0,e1,v1,e2,v2,...,en,vn), kde:
v0...vn, jsou navzájem různé
e1...en jsou hrany
∀i:ei={vi−1,vi}
Posloupnost vrcholů spojených postupně hranami
NENÍ posloupnost hran, kdy každá má s následující hranou společný vrchol.
Protipříklad:
Kružnice (cyklus) v grafu
G′⊆G:G′≅Cn pro nějaké n
(v0,e0,v1,e0,...,vn−1en−1,v0)
v0...vn−1 jsou navzájem různé
e0...en−1 hran
∀ei={vi,v(i+1)modn}
Souvislý graf
Definice:
Graf G je souvislý ≡∀u,v∈V(G)∃ cesta v G s
krajními bodu u,v
Dosažitelnost
Definice:
Dosažitelnost v G je relace na V(G), taková že u∼v≡ cesta v
G s krajními vrcholy u,v.
Lema:
Relace ∼ je ekvivalence
Důkaz lematu:
Reflexivní: u∼v: existuje triviální cesta
Symetrie: u∼v: mezi u a v existuje cesta ≡ mezi v a
u existuje cesta
Transitivita: u∼v∧v∼w⟹u∼w
Komponenty souvislosti
Definice:
Komponenty souvislosti jsou podgrafy indukované třídami ekvivalence ∼
Pozorování:
komponenty jsou souvislé
graf je souvislý ≡ má 1 komponentu souvislosti
Procházení grafů
Sled
Sled (walk) - posloupnost (v0,e1,v1,e2,...,en,vn)∀iei={vi−1,vi}
Libovolná posloupnost na sebe navazujících vrcholů a hran, ve které se může cokoli
opakovat.
t→t+1:Ait+1j=(At.A)ij=∑kAiktAkj=∑k#sledů délky t z vi do vk
Počet trojúhelníků v grafu
#podgrafu˚ izomorfnıˊch s k3=#uzavrˇenyˊch sledu˚ deˊlky 3 z vi do vi=6∑iAii3
Grafová metrika
Definice:
Grafová metrika (vzdálenost) v souvislém grafu G:
dG:V2→N dG(u,v):= minimum z délek (počet hran) cest mezi u a v
Lemma:
dG(u,v)≥0
dG(u,v)=⟺u=v
dG(u,v)=dG(v,u)
△nerovnost: dG(u,v)≤dG(u,w)+dG(w,v)
Grafové operace
Nechť G=(V,E)
Přidání vrcholu či hrany: G−v, G−e
Smazání vrcholu či hrany: G−v=G[V(G)∖{v}], G−e
Dělení hrany: G%e=G+x−e+{u,x}+{v,x}
V′:=V∪{x} pro x∈/V
E′:=E∖{{u,v}}∪{{u,x},{v,x}}
Kontrakce hrany: G.e=G−u−v+x+(e∖{u,v}∪{x})
Pozorování:
cesty lze vyrábět postupným dělením P1
kružnice lze vyrábět postupným dělením C3
Eulerovské grafy
Definice:
Eulerovský tah je takový, který obsahuje všechny vrcholy a hrany grafu.
Definice:
Graf je eulerovský ≅ existuje v něm uzavřený eulerovský tah.
Věta o Eulerových grafech:
Graf G je eulerovský ⟺G je souvislý ∧∀v∈V(G):degG(v) je sudý.
Důkaz: ⟹ souvislostí ∀u,v∈V(G)∃ tah mezi u,v ⟹∀ cesta mezi u,v
T je uzavřený: Sporem:
nechť u je jeden z konců tahu, který je nejdelší a otevřený
tah obsahuje lichý #hran incidetních s u
u má sudý deg(u)⟹∃ nepoužitá hrana což je ve sporu s
předpokladem, že je nejdelši možný → Každý nejdelší tah je uzavřený.
T je eulerovský:
a. pokud {u,v}∈e(G),u,v∈T, pak {u,v}∈T
- kdyby to pro nějaké {u,v} nebyla pravda (předpoklad a.), tak T “rozpojíme”
při některém z průchodů z u: u,...u a nakonec přidáme {u,u},v→
delší tah a to je spor
b. T obsahuje všechny vrcholy
když ∃u∈V(b)∧u∈/T:
tak zvolíme v v∈T libovolně
pak díky souvislosti G⟹∃ cesta C mezi u,v
∃r a s∈C:r∈T,s∈/T,{r,s}∈E(G),
T rozpojíme v r a prodloužíme {r,s},s⟹ delší tah a to je
spor
Orientované grafy
Je normální graf akorát hrany jsou orientované dvojice vrcholů. Těmto orientovaným
hranám se může říkat “šipky”. Matice sousednosti už nemusí být symetrická.
Definice:
E⊆V2{(x,x)∣x∈V}
Stupně vrcholu rozlišujeme na vstupní stupeň a výstupní stupeň.
Definice:
Pro orientovaný graf G=(V,E): podkladový grafG0=(V,E0), kde {u,v}∈E0≡(u,v)∈E∨(v,u)∈E.
(Prostě u hran grafu G zapomeneme orientaci.)
Souvislost
Má dva pohledy:
Slabá souvislost - Graf drží pohromadě
Definice: podkladový graf je souvislý
není možné množinu vrcholů rozdělit na dvě, aby mezi nimi neexistovala hrana.
Silná souvislost - Dosažitelnost všude
Definice:∀u,v∈V∃ orientovaná cesta z u do v
z každého vrcholu se dá po hranách přejít do jiného.
implikuje slabou souvislost
Pro neorientovaný graf platí obě, pro orientovaný už ne.
Polosouvislost
Definice: ∀u,v∈V(G)∃ cesta z u do v nebo z v do u.
Věta o orientovaných grafech
Věta:
Následující vlastnosti orientovaného grafu G jsou ekvivalentní:
G je vyvážený a slabě souvislý
G je euklidovský
G je vyvážený a silně souvislý
Důkaz:
⟹ 1.
⟹ 3.
vyváženost - triviální
silná souvislost - ∀u,v∃ orientovaný tah u→v⟹∃ orientovaná cesta v→u
⟹ 2.
lehce upravíme důkaz pro neorientovaný graf.
Stromy
Definice:
Graf je G je strom≡G je souvislý ∧ acyklický. Ve V(G) je
list≡degG(v)=1
Strom výrazu
Strom hierarchie království
Věta o charakterizaci stromů
Pro graf G jsou následující tvrzení ekvivalentní:
G je souvislí a acyklický
∀u,v∈V(G)∃! cesta mezi u,v v G (jednoznačně souvislý)
G je souvislý a ∀e∈E(G):G−e není souvislý (minimálně souvislý)
G je acyklický a ∀e∈(2V(G))∖E(G+e) obsahuje
cyklus (maximálně acyklický)
G je souvislý a ∣E(G)∣=∣V(G)∣−1
Důkaz:
Pro n: Každý graf s ∣n∣=n splňuje 1.⟹2.
Krok n−1→n: Buď G graf s n vrcholy.
Platí-li 1, G je strom ⟹∃l (list) a s (jediný soused)
l.
G−l je také strom, má n−1 vrcholů ⟹G−l je jednoznačně souvislý.
Jednoznačná souvislost G: nechť u,v∈V→
u,v=l
Přidáním listu nevzniká nová cesta
bez újmy na obecnosti u=l,v=l
cesta v..l jde přes s mezi v,s∃! cesta (z indukčního
předpokladu) a tujde rozšířit jedním způsobem a to přidáním hrany s,l
u,v=l
existuje jen jedna cesta
1. ⟹ 3. (indukce)
1. ⟹ 4. (indukce)
1. ⟹ 5. (indukce pro n=1:∣v∣=1,∣E∣=0)
2. ⟹ 1. (¬1. ⟹¬2.)
3. ⟹ 1. (¬1. ⟹¬3.)
4. ⟹ 1.
5. ⟹ 1.
Lemma:
Je-li G strom na alespoň 2 vrcholech, G má alespoň 2 listy.
Důkaz:
Uvažme nejdelší cestu ve stromu:
u, v jsou listy, protože kdyby u nebyl list: ∃t:{y,u} je
hrana, která neleží na cestě:
t,{u,t},P nejdelší cesta
část cesty u...t+{t,u} tvoří cyklus
Lemma:
Nechť v je list grafu G. Pak G je strom ⟺G−v je strom.
Důkaz: ⟹
G−v je souvislý (pokud mezi x, y=v∃ cesta v G, pak
leží i v G−v)
Les
Graf G je les ≡G je acyklický ⟺G je les, když všechny jeho
komponenty souvislosti jsou stromy.
Kostra grafu
Definice: T⊆G je kostra grafu G≡T je strom ∧∣V(T)∣=∣V(G)∣
Větička:
Graf má kostru ⟺ je souvislý
Důkaz: ⇒ trivka ⇐ Mažeme hrany na cyklech, dokud nevznikne strom.
Nakreslení grafu
Nakreslení do roviny
Věta:
Hranice stěny souvislého topologického grafu je nakresnením uzavřeného sledu.
Důkaz:
∣E∣=∣V∣−1, graf je strom - Platí
indukční krok: Graf není strom. Nechť e je hrana na kružnici ⟹e
odděluje 2 stěny.
Pro G′:=G−e věta platí, o(e)∪s1∪s2 je stěna →
je uzavřena na dvě části, kažkou uzavřeme hranou e.
Graf G má rovinné nakreslení ⟺ má nakreslení lomenými čarami.
Dělení hran zachochová rovinnost, kontrakce také: jeli G roviný, pak G∖e také. Graf je rovinný, když jeho libovolné dělení je rovinný. Rovinný bude i po
kontrakci hran také roviný.
K5 a K3,3 nejsou rovinné a jejich dělaní také ne. Pokud graf obsahuje
K5 nebo K3,3 jako podgraf, také není roviný.
Kuratovského věta
Graf není rovinný ⟺ obsahuje podgraf izomorfní nějakéku dělení K5 nebo
K3,3.
Jordanova věta o kružnici
Jeli c topologická kružnice v R2, pak R2∖c má právě dvě
komponenty obloukové souvislosti: omezenou a neomezenou a c je jejich společnou
hranicí.
Důsledek: K5 není rovinný.
K3,3 je také nerovinný
Nakreslení na sféru
Věta
Graf má nakreslení na sféru ⟺ má nakreslení do roviny.
Důkaz stereografickou projekcí
spojitá bijekce mezi sférou bez severního pólua R2
Válcová plocha (plášť válce)
Totéž jako rovina
Nakreslení na torus
“Povrh pneumatiky”. Můžeme na něj nakreslit vše co do roviny ale opačně to neplatí.
Eulerova formule
Jeli graf G nakreslený do roviny:
v=∣v(G)∣
e=∣E(G)∣
f=#steˇn nakreslenıˊ
v+f=e+2
Důkaz:
1.G je strom: víme, že v−1=e→v=e+1, f=1:v+f=v+1=e+2
indukční krok:
Nechť e je hrana na kružnici a G′:=G−e … paramatry:
v′=v
e′=e−1
f′=f−1
⇓v′+f′v+f−1v+f=e′+2=e−1+2=e+2
Důsledek:
Stěny jsou vlastnost nakreslení. Všechna nakreslení téhož grafu mají stejný počet stěn.
Maximální rovinný graf
Definice: G je maximální rovinný ≡G je rovinný ∧∀e∈(2V(G))∖E(G):G+e není rovinný.
Věta:
V nakreslení maximálně rovinného grafu s minimálně 3 vrcholy jsou všechny stěny
trojúhelníky.
Důkaz:
Nechť G je maximální rovinný topologický graf s nakreslením.
kdy G nebyl souvislý (můžeme přidat hrany mezi komponentami)
jinak jsou stěny ohraničené uzavřenými sledy co nejsou kružnice (opakuje se na něm
vrchol v) (s−v má více komponent, u,w:= vrcholy různých komponent, lze
přidat hranu {u,w} a to je spor)
Eulerova formule
Jeli graf G nakreslený do roviny:
v=∣v(G)∣
e=∣E(G)∣
f=#steˇn nakreslenıˊ
v+f=e+2
Důkaz:
1.G je strom: víme, že v−1=e→v=e+1, f=1:v+f=v+1=e+2
indukční krok:
Nechť e je hrana na kružnici a G′:=G−e … parametry:
v′=v
e′=e−1
f′=f−1
⇓v′+f′v+f−1v+f=e′+2=e−1+2=e+2
Pro triangulace a Eulerovy formule:
3f=2e
f=32e
v+fv+32ev−23v−6=e+2=e+2=31e=e
Věta:
Nechť G je rovinný graf s aspoň 3 vrcholy, v=∣V(G)∣,e=∣E(G)∣.
Důkaz:
Nechť G′ (triangula grafu G) je maximálně rovinny vzniklý z G přidáváním
hran.
↓ e′=3v′−6 e′≥3v′−6 v′=v
Důsledky:
K5 není rovinný: v=5,e=(25)=10>g
Průměrný stupeň vrcholu < 6 pro všechny rovinné grafy
pro v<3: triv
jinak v∑wdeg(w)=v2e≤v6v−12<v6v=6
V každém rovinném grafu ∃ vrchol stupně maximálně 5.
Barvení map
Sousední státy (Sousední stěny topologického rovinného grafu) mají mít různé barvy
→Problém čtyř barev