Atomové jádro, jaderné reakce a radioaktivita
[Edit]Jaderná fyzika
Bavíme se tedy o jaderné fyzice, která se zabývá ději uvnitř jádra atomu
Objev jádra
- Skutečnou strukturu atomu objasnily pokusy fyzika Ernesta Rutherforda (Nobelova cena za chemii 1908)
- Rutherford využíval při svých pokusech radioaktivní záření – dokázal, že většina hmoty s kladným nábojem je umístěna ve velmi malém prostoru ve středu atomu
Vlastnosti a složení atomového jádra
- Jádro atomu má na rozdíl od elektronového obalu kladný náboj
- Jádro se skládá z protonů a neutronů (hromadně jim říkáme nukleony)
- Velikost jádra atomu je asi 10 m
- Protony jsou částice s kladným nábojem
- Neutrony jsou částice s neutrálním nábojem (bez náboje)
- Platí:
- – Protonové číslo (udává počet protonů v jádře)
- – Neutronové číslo (udává počet neutronů v jádře)
- – Nukleonové číslo (udává počet nukleonů v jádře)
Jaderné síly
- Typ sil, které drží jádro pohromadě
- Jsou to přitažlivé síly, které mají velmi krátký dosah (10 m)
- Působí mezi protony a neutrony
- Působí na malý počet okolních protonů a neutronů
Vazebná energie jádra
Pro energii potřebnou pro rozdělení jádra na nukleony platí:
z čehož pro atom platí:
- - hmotnost protonu
- - hmotnost neutronu
- - klidová hmotnost nukleonů
- - počet protonů
- - počet neutronů
Vazebná energie jednoho nukleonu je:
- - počet nukleonů
Dělení atomů podle hmotnosti
Prvky také dělíme na lehčí a těžší než
- Prvky lehčí - syntézou dvou lehčích jader vzniká jádro těžší a stabilnější, čímž dochází k uvolnění energie (vznik prvků uvnitř hvězd)
- Prvky těžší - štěpením těžkých jader vznikají lehčí a stabilní jádra za uvolnění energie (výbuch supernov)
Magická čísla
- Jádra s těmito počty protonů a neutronů jsou extrémně stabilní
- Například 2,8,28,50 …
- V přírodě se vyskytuje 264 nuklidů, které jsou stabilní, a 50 nuklidů, které jsou nestabilní
Elementární částice
- Základní částice, které jsou dále nedělitelné
- Prvně si lidé mysleli, že elementární částicí je atom
- Patří sem:
- Leptony (elektron)
- Kvarky (skládají se z nich protony a neutrony)
- Intermediální částice
- atd.
Radioaktivita
- mají ji radionuklidy
- schopnost jader se přeměňovat na jádra jiná, která jsou stabilnější
- při přeměně vyzáří energii
- radioaktivita se dělí na přirozenou a umělou
Přirozená radioaktivita
- Zkoumali ji manželé Curierovi
- V roce 1898 objevili radium
- Záření alfa
- Svazek rychle letících kladných jader helia
- Nejslabší záření (dá se pohltit listem papíru)
- Nebezpečné při vdechnutí (radon působí uvnitř organismu)
- Po vyzáření dojde k posunutí prvku o 2 místa doleva v periodické soustavě prvků (přeměna alfa)
- Záření beta
- Silnější než alfa záření
- pohltí ho hliníkový plech
- Dělí se na:
- - tvoří kladně nabité pozitrony – posunutí o jedno místo vpravo v PSP
- - tvoří záporně nabité elektrony – posunutí o jedno místo vlevo v PSP
Umělá radioaktivita
- Objevena roku 1834 manželi Fréderic a Irene Curie
- Zjistili, že ostřelováním hliníku zářením α vznikne nový nuklid fosforu
- Dnes umělé radionukidy připravujeme ostřelováním neutrony nebo nabitými částicemi
- Neutronové záření
- Získává se z neutronových zdrojů nebo v jaderných reaktorech, kde probíhají jaderné reakce za vzniku neutronů
- Záření se na rozdíl od záření a nevychyluje v magnetickém a v elektrické poli protože neutrony nemají náboj
- Není propuštěno materiály tvořenými lehkými prvky a jádry vodíku
- Záření gama
- Nejsilnější a nejpronikavější záření
- Zastaví ho tlustá vrstva materiálu např. olovo
- Má vysokou energii a krátkou vlnovou délku (podobné RTG záření)
- Je to elektromagnetické záření tvořené fotony (nemají náboj)
- Vyzářením částic se složení jádra nemění, pouze dochází ke snížení energie jádra
- Je doprovázeno částicemi a
Zákon radioaktivní přeměny
- Aktivita
- Značí se
- Udává se v berecquelech [Bq]
- Vyjadřuje počet přeměn za 1 sekundu
- Poločas přeměny
- Značí se
- Udává se v jednotkách času (sekunda, hodina, rok, …)
- Vyjadřuje čas, za který se rozpadne polovina vzorku
Mezi a platí vztahy:
- - aktivita v čase
- - aktivita v čase
- - přeměnová konstanta
- - Eulerovo číslo
Rovnice zákonu radioaktivní přeměny:
- - počet nepřeměněných jader
- - počet přeměněných jader v čase
Rozpadové řady
Dělíme na:
- Přírodní
- uranová
- aktiuranová
- thoriová
- Umělá
- neptuniová
Jaderné reakce
- Jaderné reakce je jaderná přeměna vyvolaná srážkou jádra s jinými jádry nebo částicemi
- Zapisujeme je jako chemické reakce
- Musí být zachováno:
- Zákon zachování energie
- Hybnost
- Počet nukleonů
- Elektrický náboj
- Reakce jsou:
- Endoenergické - dodáváme energii
- Exoenergické - energie se uvolňuje
Jaderné slučování
- Slučujeme lehčí jádra v těžší (např. ve hvězdách)
- Nejjednodušší jaderné slučování je sloučení dvou vodíků, vznikne deuterium
- Reakce probíhá za vysokých teplot (nazývá se termojaderná)
Jaderné štěpení
- Z těžších jader se získávají lehčí
Jaderná energetika
- 1942 - Enrico Fermi spustil první jaderný reaktor na Chicagské univerzitě
- V dnešní době se v jaderných reaktorech používá:
- Obohacený uran (má vyšší podíl uranu než přírodní uran)
- Moderátor - těžká voda, grafit
- Regulační tyče - kadmium, bór (v případě havárie se vysunou úplně a zastaví reakci)
Jaderné elektrárny
- První: Obninsk, Rusko
- Největší: Fukušima Daiči, Japonsko
- V Česku:
- Dukovany (4 reaktory)
- Temelín (2 reaktory)
Využití radioaktivity
- Léčení zhoubných nádorů
- Ozařování potravin
- Sterilizace nástrojů
- Jaderné zbraně a elektrárny
- Určování stáří materiálů – radiouhlíková metoda