Malý tahák k diferenciálním a integrálním počtům
Úvod
Diferenciálními a integrálními počty se zabývá obor Matematická analýza .
Funkce
Definice funkce : Funkce je relace R R R mezi dvěma množinami X X X a Y Y Y splňující, že pro každé x ∈ X x \in X x ∈ X existuje nevýše jedno y ∈ Y y \in Y y ∈ Y tak, že ( x , y ) ∈ R (x,y) \in R ( x , y ) ∈ R
značení funkce z množiny X X X do množiny Y Y Y :
f : X → Y f: X \to Y f : X → Y
Definiční obor
Definiční obor funkce je množia všech přípustných hodnot, které můžeme ve funkci f ( x ) f(x) f ( x ) dosadit za argument x tak, aby daná funkce měla smysl.
D f = { x ∈ X ∣ ( ∃ Y ∈ X ) ( f ( x ) = y ) } D_f = \{ x \in X |( \exists Y \in X)(f(x) = y)\} D f = { x ∈ X ∣ ( ∃ Y ∈ X ) ( f ( x ) = y )}
Obor hodnot
Obor hodnot je množina všech hodnot, kterých může f ( x ) f(x) f ( x ) nabýt.
H f = { y ∈ Y ∣ ( ∃ x ∈ X ) ( f ( x ) = y ) } H_f = \{ y \in Y |( \exists x \in X)(f(x) = y)\} H f = { y ∈ Y ∣ ( ∃ x ∈ X ) ( f ( x ) = y )}
Druhy zobrazení
Bijekce - ke každému x x x připadá právě jedno y y y
Injekce - Ke každému y y y připadá nejvýše jedno x x x
Surjekce - Ke každému y y y existuje alespoň jedno x x x
Interval monotónosti
Funkce f f f je na intervalu ( a ; b ) (a;b) ( a ; b ) :
rostoucí ⟺ ∀ x 1 , x 2 ∈ ( a ; b ) , x 1 < x 2 : f ( x 1 ) < f ( x 2 ) \iff \forall x_1, x_2 \in (a;b) , x_1 < x_2 : f(x_1) < f(x_2) ⟺ ∀ x 1 , x 2 ∈ ( a ; b ) , x 1 < x 2 : f ( x 1 ) < f ( x 2 )
neklesající ⟺ ∀ x 1 , x 2 ∈ ( a ; b ) , x 1 < x 2 : f ( x 1 ) ≤ f ( x 2 ) \iff \forall x_1, x_2 \in (a;b) , x_1 < x_2 : f(x_1) \leq f(x_2) ⟺ ∀ x 1 , x 2 ∈ ( a ; b ) , x 1 < x 2 : f ( x 1 ) ≤ f ( x 2 )
klesající ⟺ ∀ x 1 , x 2 ∈ ( a ; b ) , x 1 < x 2 : f ( x 1 ) > f ( x 2 ) \iff \forall x_1, x_2 \in (a;b) , x_1 < x_2 : f(x_1) > f(x_2) ⟺ ∀ x 1 , x 2 ∈ ( a ; b ) , x 1 < x 2 : f ( x 1 ) > f ( x 2 )
nerostoucí ⟺ ∀ x 1 , x 2 ∈ ( a ; b ) , x 1 < x 2 : f ( x 1 ) ≥ f ( x 2 ) \iff \forall x_1, x_2 \in (a;b) , x_1 < x_2 : f(x_1) \geq f(x_2) ⟺ ∀ x 1 , x 2 ∈ ( a ; b ) , x 1 < x 2 : f ( x 1 ) ≥ f ( x 2 )
Sudost/Lichost
Funkce f f f je lichá ⟺ f ( x ) = − f ( x ) \iff f(x) = -f(x) ⟺ f ( x ) = − f ( x )
Funkce f f f je sudá ⟺ f ( x ) = f ( − x ) \iff f(x) = f(-x) ⟺ f ( x ) = f ( − x )
Funkce není sudá ani lichá pokud neplatí ani jedna z předchozích vlastností
Průsečíky s osami
Průsečík P P P náleží průniku množiny bodů osy a oboru hodnot funkce: P ∈ P \in P ∈ osa ∩ H f \cap H_f ∩ H f
Průsečík s osou Y
Existuje nejvýše jeden průsečík s osou Y. (Vychází z definice funkce)
pro průsečík P Y P_Y P Y platí P Y = [ 0 ; f ( 0 ) ] P_Y = [0; f(0)] P Y = [ 0 ; f ( 0 )]
Průsečík s osou X
pro průsečík P X P_X P X platí P X = [ x ; 0 ] ; f ( x ) = 0 P_X = [x; 0] ; f(x) = 0 P X = [ x ; 0 ] ; f ( x ) = 0
Příklady základních funkcí
Funkce
Příklad grafu
Konstanttní funkce:
f : y = c f: y = c f : y = c
D f = R D_f = \R D f = R
H f = { c } H_f = \{c\} H f = { c }
Křivka: Rovnoběžka s osou X
Lineární funkce:
f : y = a x + b f: y = ax + b f : y = a x + b
D f = R D_f = \R D f = R
H f = R H_f = \R H f = R
Křivka: Přímka
Kvadratická funkce:
f : y = a x 2 + b x + c f: y = ax^2 + bx + c f : y = a x 2 + b x + c
D f = R D_f = \R D f = R
Křivka: Parabola
Kubická funkce:
f : y = a x 3 + b x 2 + c x + d f: y = ax^3 + bx^2 +cx + d f : y = a x 3 + b x 2 + c x + d
D f = R D_f = \R D f = R
H f = R H_f = \R H f = R
Křivka: Kubická parabola
Exponenciální funkce:
f : y = c x f: y = c^x f : y = c x
D f = R D_f = \R D f = R
H f = R + H_f = \R^+ H f = R +
Křivka: Exponenciála
Logaritmická funkce:
f : y = log a x f: y = \log_a x f : y = log a x
D f = R + D_f = \R^+ D f = R +
H f = R H_f = \R H f = R
Křivka: Logaritmická křivka
Absolutní hodnota:
f : y = ∣ x ∣ f: y = |x| f : y = ∣ x ∣
D f = R D_f = \R D f = R
H f = R + ∪ { 0 } H_f = \R^+ \cup \{0\} H f = R + ∪ { 0 }
Křivka: Lomená přímka
Limita
lim x → a f ( x ) = L ⟺ ∀ ϵ ∈ R + ∃ Δ ∈ R + ∀ x ∈ O Δ ( a ) ∧ x ≠ a ; f ( x ) ∈ O ϵ ( L ) ; \lim_{x \to a} f(x) = L \iff \forall \epsilon \in \R^+ \exists \Delta \in \R^+ \forall x \in O_{\Delta}(a) \land x \neq a; f(x) \in O_{\epsilon}(L); lim x → a f ( x ) = L ⟺ ∀ ϵ ∈ R + ∃Δ ∈ R + ∀ x ∈ O Δ ( a ) ∧ x = a ; f ( x ) ∈ O ϵ ( L ) ; x ∈ ( a − Δ ; a + Δ ) ; f ( x ) ∈ ( L − ϵ ; L + ϵ ) x \in (a - \Delta; a + \Delta); f(x) \in (L - \epsilon; L + \epsilon) x ∈ ( a − Δ ; a + Δ ) ; f ( x ) ∈ ( L − ϵ ; L + ϵ )
lim x → ∞ f ( x ) = L ⟺ ∀ ϵ ∈ R + ∃ x 0 ∈ D f ∀ x > x 0 ; ∣ f ( x ) − L ∣ < ϵ \lim_{x \to \infty} f(x) = L \iff \forall \epsilon \in \R^+ \exists x_0 \in D_f \forall x > x_0 ; | f(x) -L | < \epsilon x → ∞ lim f ( x ) = L ⟺ ∀ ϵ ∈ R + ∃ x 0 ∈ D f ∀ x > x 0 ; ∣ f ( x ) − L ∣ < ϵ
lim x → − ∞ f ( x ) = L ⟺ ∀ ϵ ∈ R + ∃ x 0 ∈ D f ∀ x < x 0 ; ∣ f ( x ) − L ∣ < ϵ \lim_{x \to -\infty} f(x) = L \iff \forall \epsilon \in \R^+ \exists x_0 \in D_f \forall x < x_0 ; | f(x) - L | < \epsilon x → − ∞ lim f ( x ) = L ⟺ ∀ ϵ ∈ R + ∃ x 0 ∈ D f ∀ x < x 0 ; ∣ f ( x ) − L ∣ < ϵ
Limita vlastní
Limita je vlastní ⟺ lim x → a f ( x ) ∈ R \iff \lim_{x \to a} f(x) \in \R ⟺ lim x → a f ( x ) ∈ R
Limita nevlastní
Limita je nevlastní ⟺ lim x → a f ( x ) ∈ { − ∞ ; ∞ } \iff \lim_{x \to a} f(x) \in \{-\infty;\infty\} ⟺ lim x → a f ( x ) ∈ { − ∞ ; ∞ }
Limita ve vlastním bodě
Funkce f f f má v bodě x limitu ve vlastním bodě ⟺ x ∈ D f \iff x \in D_f ⟺ x ∈ D f
Limity v nekonečnu
lim x → ∞ x n = ∞ \lim_{x \to \infty} x^n = \infty x → ∞ lim x n = ∞
lim x → ∞ a x n = 0 \lim_{x \to \infty} \frac{a}{x^n} = 0 x → ∞ lim x n a = 0
lim x → ∞ x a = ∞ \lim_{x \to \infty} \sqrt[a]{x} = \infty x → ∞ lim a x = ∞
lim x → ∞ a x = ∞ ⟺ a > 1 \lim_{x \to \infty} a^x = \infty \iff a > 1 x → ∞ lim a x = ∞ ⟺ a > 1
Spojitost
Funkce f ( x ) f(x) f ( x ) je spojitá v bodě a ⟺ lim x → a f ( x ) = f ( a ) a \iff \lim_{x \to a}f(x) = f(a) a ⟺ lim x → a f ( x ) = f ( a )
Funkce f ( x ) f(x) f ( x ) je v bodě a spojitá ⟺ a ∈ D f ∧ ∀ ϵ > 0 ∃ Δ > 0 ; ∀ x ∈ O ϵ ( a ) ; f ( x ) ∈ O ϵ ( f ( a ) ) \iff a \in D_f \land \forall \epsilon > 0 \, \exists \Delta > 0 ; \forall x \in O_{\epsilon}(a); f(x) \in O_{\epsilon}(f(a)) ⟺ a ∈ D f ∧ ∀ ϵ > 0 ∃Δ > 0 ; ∀ x ∈ O ϵ ( a ) ; f ( x ) ∈ O ϵ ( f ( a ))
Funkce f ( x ) f(x) f ( x ) je spojitá z prava v bodě a ⟺ a ∈ D f ∧ ∀ ϵ ∈ R + ∃ Δ ∈ R + ∀ x ∈ < a ; a + Δ ) ; f ( x ) ∈ ( f ( a ) − ϵ ; f ( a ) + ϵ ) a \iff a \in D_f \land \forall \epsilon \in \R^+ \exists \Delta \in \R^+ \forall x \in <a;a + \Delta); f(x) \in (f(a) - \epsilon; f(a) + \epsilon) a ⟺ a ∈ D f ∧ ∀ ϵ ∈ R + ∃Δ ∈ R + ∀ x ∈< a ; a + Δ ) ; f ( x ) ∈ ( f ( a ) − ϵ ; f ( a ) + ϵ )
Funkce f ( x ) f(x) f ( x ) je spojitá z leva a ⟺ a ∈ D f ∧ ∀ ϵ ∈ R + ∃ Δ ∈ R + ∀ x ∈ ( a + Δ ; a > ; f ( x ) ∈ ( f ( a ) − ϵ ; f ( a ) + ϵ ) a \iff a \in D_f \land \forall \epsilon \in \R^+ \exists \Delta \in \R^+ \forall x \in (a + \Delta;a> ; f(x) \in (f(a) - \epsilon; f(a) + \epsilon) a ⟺ a ∈ D f ∧ ∀ ϵ ∈ R + ∃Δ ∈ R + ∀ x ∈ ( a + Δ ; a > ; f ( x ) ∈ ( f ( a ) − ϵ ; f ( a ) + ϵ )
Funkce f ( x ) f(x) f ( x ) je spojitá na intervalu <c; d> ⟺ f ( x ) \iff f(x) ⟺ f ( x ) je spojitá na ( c ; d ) ∧ f ( x ) (c; d) \land f(x) ( c ; d ) ∧ f ( x ) je v c c c spojitá z prava ∧ f ( x ) \land f(x) ∧ f ( x ) je v d d d spojitá z leva
Asymptoty
Asymptota je přímka, ke které funkce f konverguje.
Bez směrnice
Je kolmá na osu X a rovnoběžná s osou Y
je jí předpis je X = k X = k X = k
Se směrnicí
Její předpis je y = k x + q y = kx + q y = k x + q kdy k = lim x → ∞ = f ( x ) x k = \lim_{x \to \infty} = \frac{f(x)}{x} k = lim x → ∞ = x f ( x ) a q = lim x → ∞ = f ( x ) − k x q = \lim_{x \to \infty} = f(x) - kx q = lim x → ∞ = f ( x ) − k x
Derivace
Derivace funkce se značí přidáním '
za označení funkce.
f ′ ( a ) = lim h → 0 f ( a + h ) − f ( a ) h = lim x → a f ( x ) − f ( a ) x − a f'(a) = \lim_{h \to 0} \frac{f(a + h) - f(a)}{h} = \lim_{x \to a} \frac{f(x) - f(a)}{x - a} f ′ ( a ) = h → 0 lim h f ( a + h ) − f ( a ) = x → a lim x − a f ( x ) − f ( a )
Vzorce pro derivování funkcí
( k . f ( x ) ) ′ = k . f ′ ( x ) (k . f(x))' = k . f'(x) ( k . f ( x ) ) ′ = k . f ′ ( x )
( f ( x ) ± g ( x ) ) ′ = f ′ ( x ) ± g ′ ( x ) (f(x) \pm g(x))' = f'(x) \pm g'(x) ( f ( x ) ± g ( x ) ) ′ = f ′ ( x ) ± g ′ ( x )
( f ( x ) . g ( x ) ) ′ = f ′ ( x ) g ( x ) + f ( x ) g ′ ( x ) (f(x).g(x))' = f'(x)g(x) + f(x)g'(x) ( f ( x ) . g ( x ) ) ′ = f ′ ( x ) g ( x ) + f ( x ) g ′ ( x )
( f ( x ) g ( x ) ) ′ = f ′ ( x ) g ( x ) − f ( x ) g ′ ( x ) g 2 ( x ) \bigg( \frac{f(x)}{g(x)}\bigg) ' = \frac{f'(x)g(x) - f(x)g'(x)}{g^2(x)} ( g ( x ) f ( x ) ) ′ = g 2 ( x ) f ′ ( x ) g ( x ) − f ( x ) g ′ ( x )
[ f ( g ( x ) ) ] ′ = f ′ ( g ( x ) ) . g ′ ( x ) [f(g(x))]' = f'(g(x)).g'(x) [ f ( g ( x )) ] ′ = f ′ ( g ( x )) . g ′ ( x )
f ( x ) g ( x ) = e g ( x ) ln f ( x ) f(x)^{g(x)} = e^{g(x) \ln {f(x)}} f ( x ) g ( x ) = e g ( x ) l n f ( x )
( [ f ( x ) ] g ( x ) ) ′ = [ f ( x ) ] g ( x ) ( g ′ ( x ) ln ( f ( x ) ) + g ( x ) f ′ ( x ) f ′ ( x ) ) ([f(x)]^{g(x)})' = [f(x)]^{g(x)} \bigg( g'(x)\ln (f(x)) + g(x)\frac{f'(x)}{f'(x)} \bigg) ([ f ( x ) ] g ( x ) ) ′ = [ f ( x ) ] g ( x ) ( g ′ ( x ) ln ( f ( x )) + g ( x ) f ′ ( x ) f ′ ( x ) )
Derivace elementárních funkcí
c ′ = 0 c' = 0 c ′ = 0
c ∈ R c \in \R c ∈ R
( x m ) ′ = m x m − 1 (x^m)' = mx^{m-1} ( x m ) ′ = m x m − 1
x ≠ 0 ∧ m ∈ Z x \neq 0 \land m \in \Z x = 0 ∧ m ∈ Z
( a x ) ′ = a x ln a (a^x)' = a^x\ln a ( a x ) ′ = a x ln a
x ∈ ( 0 ; ∞ ) ∧ a ∈ R + x \in (0; \infty) \land a \in \R^+ x ∈ ( 0 ; ∞ ) ∧ a ∈ R +
( e x ) ′ = e x (e^x)' = e^x ( e x ) ′ = e x
x ∈ R x \in \R x ∈ R
( ln x ) ′ = 1 x (\ln x)' = \frac{1}{x} ( ln x ) ′ = x 1
x ∈ R + x \in \R^+ x ∈ R +
( log a x ) ′ = 1 x ln a (\log_a x)' = \frac{1}{x\ln a} ( log a x ) ′ = x l n a 1
x ∈ R + x \in \R^+ x ∈ R +
( sin x ) ′ = cos ( x ) (\sin x)' = \cos(x) ( sin x ) ′ = cos ( x )
x ∈ R x \in \R x ∈ R
( cos x ) ′ = − sin ( x ) (\cos x)' = -\sin(x) ( cos x ) ′ = − sin ( x )
x ∈ R x \in \R x ∈ R
( tg x ) ′ = 1 cos 2 x (\tg x)' = \frac{1}{\cos^2 x} ( tg x ) ′ = c o s 2 x 1
x ∈ R − { π 2 + k π } ∧ k ∈ Z x \in \R - \{ \frac{\pi}{2} + k\pi \} \land k \in \Z x ∈ R − { 2 π + kπ } ∧ k ∈ Z
( cot x ) ′ = − 1 sin 2 x (\cot x)' = -\frac{1}{\sin^2 x} ( cot x ) ′ = − s i n 2 x 1
x ∈ R − { k π } ∧ k ∈ Z x \in \R - \{ k\pi \} \land k \in \Z x ∈ R − { kπ } ∧ k ∈ Z
( sinh x ) ′ = cosh x (\sinh x)' = \cosh x ( sinh x ) ′ = cosh x
x ∈ R x \in \R x ∈ R
( cosh x ) ′ = sinh x (\cosh x)' = \sinh x ( cosh x ) ′ = sinh x
x ∈ R x \in \R x ∈ R
( tanh x ) ′ = 1 cosh 2 x (\tanh x)' = \frac{1}{\cosh^2 x} ( tanh x ) ′ = c o s h 2 x 1
x ∈ R x \in \R x ∈ R
( coth x ) ′ = − 1 sinh 2 x (\coth x)' = - \frac{1}{\sinh^2 x} ( coth x ) ′ = − s i n h 2 x 1
x ∈ R − { 0 } x \in \R - \{0\} x ∈ R − { 0 }
( arcsin x ) ′ = 1 1 + x 2 (\arcsin x)' = \frac{1}{\sqrt {1 + x^2}} ( arcsin x ) ′ = 1 + x 2 1
x ∈ ( − 1 ; 1 ) x \in (-1;1) x ∈ ( − 1 ; 1 )
( arccos x ) ′ = − 1 1 − x 2 (\arccos x)' = - \frac{1}{\sqrt {1 - x^2}} ( arccos x ) ′ = − 1 − x 2 1
x ∈ ( − 1 ; 1 ) x \in (-1;1) x ∈ ( − 1 ; 1 )
( arctan x ) ′ = − 1 1 + x 2 (\arctan x)' = -\frac{1}{1 + x^2} ( arctan x ) ′ = − 1 + x 2 1
x ∈ R − { π 2 + k π } ∧ k ∈ Z x \in \R - \{ \frac{\pi}{2} + k\pi \} \land k \in \Z x ∈ R − { 2 π + kπ } ∧ k ∈ Z
Stacionární body
Body ve kterých může funkce dosáhnout svého lokálního extrému.
V těchto bodech platí f ′ ( x ) = 0 f'(x) = 0 f ′ ( x ) = 0
Funkce f f f má v bodě M ∈ D f M \in D_f M ∈ D f lokální maximum ⟺ ∃ U ; U = ( M − ϵ , M + ϵ ) ; ϵ > 0 ∧ ∀ x ∈ U ∩ D f \iff \exists U; U = (M - \epsilon,M + \epsilon); \epsilon > 0 \land \forall x \in U \cap D_f ⟺ ∃ U ; U = ( M − ϵ , M + ϵ ) ; ϵ > 0 ∧ ∀ x ∈ U ∩ D f platí f ( x ) ≤ f ( M ) f(x) \leq f(M) f ( x ) ≤ f ( M )
Funkce f f f má v bodě M ∈ D f M \in D_f M ∈ D f lokální minimum ⟺ ∃ U ; U = ( M − ϵ , M + ϵ ) ; ϵ > 0 ∧ ∀ x ∈ U ∩ D f \iff \exists U; U = (M - \epsilon,M + \epsilon); \epsilon > 0 \land \forall x \in U \cap D_f ⟺ ∃ U ; U = ( M − ϵ , M + ϵ ) ; ϵ > 0 ∧ ∀ x ∈ U ∩ D f platí f ( x ) ≥ f ( M ) f(x) \geq f(M) f ( x ) ≥ f ( M )
Legenda:
f : y = ( x − 10 3 ) 3 − ( x − 10 ) + 5 f: y = \bigg(\frac{x - 10}{3}\bigg)^3 - (x - 10) + 5 f : y = ( 3 x − 10 ) 3 − ( x − 10 ) + 5
g : f ′ ( x ) g: f'(x) g : f ′ ( x )
Monotónost
Funkce f f f , která je spojitá na intervalu ( A ; B ) (A;B) ( A ; B ) :
rostoucí ⟺ \iff ⟺ ∀ x ∈ ( A ; B ) ; f ′ ( x ) > 0 \forall x \in (A;B); f'(x) > 0 ∀ x ∈ ( A ; B ) ; f ′ ( x ) > 0
klesající ⟺ \iff ⟺ ∀ x ∈ ( A ; B ) ; f ′ ( x ) < 0 \forall x \in (A;B); f'(x) < 0 ∀ x ∈ ( A ; B ) ; f ′ ( x ) < 0
konstatní ⟺ \iff ⟺ ∀ x ∈ ( A ; B ) ; f ′ ( x ) = 0 \forall x \in (A;B); f'(x) = 0 ∀ x ∈ ( A ; B ) ; f ′ ( x ) = 0
neklesající ⟺ \iff ⟺ ∀ x ∈ ( A ; B ) ; f ′ ( x ) ≥ 0 \forall x \in (A;B); f'(x) \geq 0 ∀ x ∈ ( A ; B ) ; f ′ ( x ) ≥ 0
neroustoucí ⟺ \iff ⟺ ∀ x ∈ ( A ; B ) ; f ′ ( x ) ≤ 0 \forall x \in (A;B); f'(x) \leq 0 ∀ x ∈ ( A ; B ) ; f ′ ( x ) ≤ 0
Tečna ke grafu funkce
Tečna ke grafu funkce f f f v bodě T = [ x 0 , y 0 ] T = [x_0, y_0] T = [ x 0 , y 0 ] ; y 0 = f ( x 0 ) y_0 = f(x_0) y 0 = f ( x 0 ) :
y − y 0 = f ′ ( x 0 ) . ( x − x 0 ) y - y_0 = f'(x_0).(x - x_0) y − y 0 = f ′ ( x 0 ) . ( x − x 0 )
Inflexe
Pro bod podezřelý z inflexe platí: f ′ ′ ( x ) = 0 f''(x) = 0 f ′′ ( x ) = 0
Nechť J J J je interval, f f f je funkce a J ⊂ D f J \subset D_f J ⊂ D f . Řekneme, že f f f je:
Konvexní na J ⟺ ∀ x , y ∈ J ∀ λ ∈ [ 0 , 1 ] : f ( λ x + ( 1 − λ ) y ) ≤ λ f ( x ) + ( 1 − λ ) f ( y ) J \iff \forall x,y \in J \forall \lambda \in [0,1]: f(\lambda x + ( 1 - \lambda )y) \leq \lambda f(x) + (1 - \lambda)f(y) J ⟺ ∀ x , y ∈ J ∀ λ ∈ [ 0 , 1 ] : f ( λ x + ( 1 − λ ) y ) ≤ λ f ( x ) + ( 1 − λ ) f ( y )
Konkávní na J ⟺ ∀ x , y ∈ J ∀ λ ∈ [ 0 , 1 ] : f ( λ x + ( 1 − λ ) y ) ≥ λ f ( x ) + ( 1 − λ ) f ( y ) J \iff \forall x,y \in J \forall \lambda \in [0,1]: f(\lambda x + ( 1 - \lambda )y) \geq \lambda f(x) + (1 - \lambda)f(y) J ⟺ ∀ x , y ∈ J ∀ λ ∈ [ 0 , 1 ] : f ( λ x + ( 1 − λ ) y ) ≥ λ f ( x ) + ( 1 − λ ) f ( y )
funkce f f f je v bodě A A A konvexní ⟺ f ′ ′ ( A X ) > 0 \iff f''(A_X) > 0 ⟺ f ′′ ( A X ) > 0
funkce f f f je v bodě A A A konkávní ⟺ f ′ ′ ( A X ) < 0 \iff f''(A_X) < 0 ⟺ f ′′ ( A X ) < 0
Legenda:
f : y = ( x − 10 3 ) 3 − ( x − 10 ) + 5 f: y = \bigg(\frac{x - 10}{3}\bigg)^3 - (x - 10) + 5 f : y = ( 3 x − 10 ) 3 − ( x − 10 ) + 5
g : f ′ ′ ( x ) g: f''(x) g : f ′′ ( x )
V bodě A A A je funkce konkávní
V bodě B B B je funkce konvexní
L’ Hospitalovo pravidlo
Nechť a ∈ R ∪ { − ∞ } , f , g a \in \R \cup \{-\infty\}, f,g a ∈ R ∪ { − ∞ } , f , g jsou funkce lim x → a + f ′ ( x ) g ′ ( x ) \lim_{x \to a^+} \frac{f'(x)}{g'(x)} lim x → a + g ′ ( x ) f ′ ( x ) .
Předpokládejme, že buď lim x → a + f ( x ) = lim x → a + g ( x ) = 0 \lim_{x \to a^+} f(x) = \lim_{x \to a^+} g(x) = 0 lim x → a + f ( x ) = lim x → a + g ( x ) = 0 , nebo lim x → a + ∣ g ( x ) ∣ = ∞ \lim_{x \to a^+} |g(x)| = \infty lim x → a + ∣ g ( x ) ∣ = ∞ . Potom lim x → a + f ( x ) g ( x ) = lim x → a + f ′ ( x ) g ′ ( x ) \lim_{x \to a^+} \frac{f(x)}{g(x)} = \lim_{x \to a^+} \frac{f'(x)}{g'(x)} lim x → a + g ( x ) f ( x ) = lim x → a + g ′ ( x ) f ′ ( x ) .
Vyšetření průběhu funkce
Spojitost
Sudost/lichost
Průsečíky s osami
První derivace
Stacionární body
Monotónost funkce
Lokální extrémy
Druhá derivace
Inflexní body
Konkávnost/konvexnost
Asymptoty
Asymptoty se bez směrnice
Asymptoty se směrnicí
Periodicita
Funkční hodnoty ve význačných bodech
Náčrt grafu
Obor funkčních hodnot
Integrál
Primitivní funkce
Primitivní funkce se značí velkým písmenem. První derivace primitivní funkkce je funkce zadaná
F ′ ( x ) = f ( x ) F'(x) = f(x) F ′ ( x ) = f ( x )
Neurčitý integrál
Pro neurčitý integrál platí:
∫ k d x = k x + C \int k dx = kx + C ∫ k d x = k x + C
∫ x a d x = x a + 1 a + 1 + C \int x^a dx = \frac{x^{a + 1}}{a + 1} + C ∫ x a d x = a + 1 x a + 1 + C
a ≠ − 1 a \neq -1 a = − 1
∫ e x d x = e x + C \int e^x dx = e^x + C ∫ e x d x = e x + C
∫ 1 x d x = ln ∣ x ∣ + C \int \frac{1}{x} dx = \ln ∣x∣ + C ∫ x 1 d x = ln ∣ x ∣ + C
∫ a x d x = a x ln a + C \int a^x dx = \frac{a^x}{\ln a} + C ∫ a x d x = l n a a x + C
∫ sin x d x = − cos x + C \int \sin x dx = -\cos x + C ∫ sin x d x = − cos x + C
∫ cos x d x = sin x + C \int \cos x dx = \sin x + C ∫ cos x d x = sin x + C
Integrace per partes
∫ u . v ′ = u . v − ∫ u ′ . v \int u.v' = u.v - \int u'.v ∫ u . v ′ = u . v − ∫ u ′ . v
Integrace substitucí
∫ f ( ϕ ( t ) ) ⋅ ϕ ′ ( t ) d t = F ( ϕ ( t ) ) \int f(\phi (t)) \cdot \phi^{\prime}(t) dt = F(\phi(t)) ∫ f ( ϕ ( t )) ⋅ ϕ ′ ( t ) d t = F ( ϕ ( t ))
s u b : x = ϕ ( t ) sub: x = \phi(t) s u b : x = ϕ ( t )
∫ f ( ϕ ( t ) ) ⋅ ϕ ′ ( t ) d t = ∫ f ( x ) ⋅ x ′ d x = F ( x ) \int f(\phi(t))\cdot\phi^{\prime}(t) dt = \int f(x) \cdot x^{\prime} dx = F(x) ∫ f ( ϕ ( t )) ⋅ ϕ ′ ( t ) d t = ∫ f ( x ) ⋅ x ′ d x = F ( x )
Newton Leibnizova věta
∫ a b f ( x ) d x = [ F ( x ) ] a b = F ( b ) − F ( a ) \int_a^b f(x) dx = [F(x)]_a^b = F(b) - F(a) ∫ a b f ( x ) d x = [ F ( x ) ] a b = F ( b ) − F ( a )
Obsah pod grafem
Obsah útvaru ohraničeného grafem, osou X a dvěmi rovnoběžkami procházející hranicemi intervalu na které je útvar určen se rovná
∫ a b f ( x ) d x \int_a^b f(x) dx ∫ a b f ( x ) d x
Objem rotačního tělesa
Objem rotačního tělesa lze vyjárřit jako
V = π ∫ a b f 2 ( x ) d x V = \pi \int_a^b f^2(x) dx V = π ∫ a b f 2 ( x ) d x